| 
                     
                  
                      
                      Dub
                      nad Moravou byl ideální zastávkou na cestě na hrad
                      Helfštýn. První kostel stával v Dubu
                      už ve 13. století, v roce 1727 se do kostela
                      dostal dřevoryt lidového umělce černá byzantská Madona
                      s žehnajícím děťátkem a zářícím sluncem a měsícem –
                      Panny Marie Dubské. Zprávy o
                      zázračných uzdraveních přitahovaly do Dubu tolik poutníků,
                      že bylo nutné postavit nový kostel. Monumentální barokní
                      kostel Očišťování Panny Marie byl postaven v 1.
                      polovině 18. století stavitelem Františkem Benediktem
                      Klíčníkem. Průčelí kostela tvoří dvě vysoké věže,
                      nad vstupem je sousoší Svaté Rodiny. Krásné
                      zachovalé barokní varhany jsou od brněnského varhanáře
                      Jana Výmoly. Obraz Madony byl přenesen do nového kostela.
                      Kromě hlavního oltáře je zde osm bočních oltářů, na
                      vnějším ochozu je vzácná knihovna a křížová cesta.
                      Pro potřeby církve a poutníků byla postavena
                      Mariánská rezidence – nyní fara s možností ubytování
                      a občerstvení. Slavné Dubské poutě se konají první neděli
                      v září na polích kolem kostela. Skvělá paní
                      průvodkyně vzpomínala na oblíbeného pana faráře Cyrila
                      Vrbíka, který zde byl v roce 2002 zavražděn. 
                           V Lipníku
                      nad Bečvou jsme k náměstí procházeli kolem zbytků hradeb,
                      které obepínají střed města. Domy na náměstí mají pěkná
                      podloubí a zachovaly se zde prampouchy – rozpěrné oblouky
                      mezi domy. Náměstí zdobí díla vytvořená kováři na
                      Helfštýně. Ve městě jsou dva kostely, zvláštní zvonice a
                      zámek s parkem.  
                            Bylo už poměrně horko, tak
                      jsme uvítali, že parkoviště pro autobus bylo jen kousek od
                      vstupu do hradu. Hrad Helfštýn je kulturní památka, kterou
                      spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Hrad je vysoko
                      nad údolím Moravské brány, v současné době jsou
                      zpřístupněna čtyři nádvoří, pětice bran, množství bašt,
                      věží a rozsáhlý systém vnějšího i vnitřního opevnění.
                      Rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům
                      v Evropě. Hrad vznikl na konci 13. století, stavěl ho
                      Friduš z Linavy jako malý hrad se silnými hradbami a
                      ochranným příkopem. Pánové z Kravař zdokonalili
                      opevnění, vystavěli mohutné zdi se čtyřmi baštami,
                      postavili hranolovou věž u vstupu do hradu a padací most.
                      Vytesali příkop do skály, který sloužil jako zásobárna
                      děšťové vody. V 15. století hrad velmi nákladně
                      přestavovali Pernštejnové, rozšířili hrad o důkladně
                      opevněné rozsáhlé hospodářské předhradí, kde bylo umístěno
                      velké množství vojska. Význam Helfštýna se zvýšil
                      v 16. století, kdy hrozilo napadení Turky. Hrad
                      vlastnila nějakou dobu i Kateřina z Ludanic. Na
                      počátku 17. století Bruntálští z Vrbna zbořili
                      starý hradní palác a vystavěli zde renesanční palác. Jiří
                      z Vrbna byl evangelík a stavovský politik,  
                        po Bílé Hoře byl popraven a majetek jako
                      konfiskát získal kardinál František z Ditrichštejna.
                      Hrad byl velmi poničený během třicetileté války, ale ani
                      Švédi ho nedobyli. Nějakou dobu zde byla císařská vojska,
                      pak se ale přestalo s hradem počítat v systému
                      zemské obrany, zkázu  urychlili
Ditrichštejnové
                      rozsáhlými demoličními pracemi. Zřícenina hradu byla už
                      v 19. století dost navštěvovaná, ale zajišťovací
                      práce začaly až v roce 1911. Po druhé světové válce
                      byl hrad zařazen mezi státní hrady. Byly provedeny další
                      práce a rozsáhlý archeologický průzkum. V srpnu 2020
                      byla dokončená nákladná rekonstrukce renesančního hradního
                      paláce, má skleněné zastřešení, schodiště, můstky a
                      venkovní ochozy. V paláci jsou umístěny panely
                      s historii průzkumů, plány staveb a dochované
                      památky. Ve sklepení je muzeum nádherných kovářských
                      prací, které byly vytvořeny kováři při každoročních
                      slavnostech Hefaiston. 
                        Na hradě se nachází Čertova studna, byly
                      vyhloubená do skály už ve 14. století,  může
                      být až 140 metrů hluboká, ale je zasypaná a uvažuje se o
                      jejím vyčištění. S nadšenou průvodkyní jsme si hradu
                      dokonale užili, pomalu jsme scházeli dolů, všude byly
                      krásné výhledy do krajiny, poseděli jsme si
                      v restauraci, koupili suvenýry, na parkovišti jsme
                      udělali společnou fotografii   a
                      pak už jen cesta domů. 
                          Děkuji
                      všem účastníkům zájezdu, že byli ochotní jet a že jsme
                      všichni tak dobře zvládli náročný den. Děkuji firmě Dopaz
                      za perfektní služby.  
                     
                  
                   
                   
                          Za
Nové
                      sdružení zdravotně postižených v Letovicích Ing.
                      Jaroslava Konůpková, 
                                                              
                                                                          foto
Marie
                    Králová
                  
                  
                  
                 |