Dub
nad Moravou byl ideální zastávkou na cestě na hrad
Helfštýn. První kostel stával v Dubu
už ve 13. století, v roce 1727 se do kostela
dostal dřevoryt lidového umělce černá byzantská Madona
s žehnajícím děťátkem a zářícím sluncem a měsícem –
Panny Marie Dubské. Zprávy o
zázračných uzdraveních přitahovaly do Dubu tolik poutníků,
že bylo nutné postavit nový kostel. Monumentální barokní
kostel Očišťování Panny Marie byl postaven v 1.
polovině 18. století stavitelem Františkem Benediktem
Klíčníkem. Průčelí kostela tvoří dvě vysoké věže,
nad vstupem je sousoší Svaté Rodiny. Krásné
zachovalé barokní varhany jsou od brněnského varhanáře
Jana Výmoly. Obraz Madony byl přenesen do nového kostela.
Kromě hlavního oltáře je zde osm bočních oltářů, na
vnějším ochozu je vzácná knihovna a křížová cesta.
Pro potřeby církve a poutníků byla postavena
Mariánská rezidence – nyní fara s možností ubytování
a občerstvení. Slavné Dubské poutě se konají první neděli
v září na polích kolem kostela. Skvělá paní
průvodkyně vzpomínala na oblíbeného pana faráře Cyrila
Vrbíka, který zde byl v roce 2002 zavražděn.
V Lipníku
nad Bečvou jsme k náměstí procházeli kolem zbytků hradeb,
které obepínají střed města. Domy na náměstí mají pěkná
podloubí a zachovaly se zde prampouchy – rozpěrné oblouky
mezi domy. Náměstí zdobí díla vytvořená kováři na
Helfštýně. Ve městě jsou dva kostely, zvláštní zvonice a
zámek s parkem.
Bylo už poměrně horko, tak
jsme uvítali, že parkoviště pro autobus bylo jen kousek od
vstupu do hradu. Hrad Helfštýn je kulturní památka, kterou
spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Hrad je vysoko
nad údolím Moravské brány, v současné době jsou
zpřístupněna čtyři nádvoří, pětice bran, množství bašt,
věží a rozsáhlý systém vnějšího i vnitřního opevnění.
Rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům
v Evropě. Hrad vznikl na konci 13. století, stavěl ho
Friduš z Linavy jako malý hrad se silnými hradbami a
ochranným příkopem. Pánové z Kravař zdokonalili
opevnění, vystavěli mohutné zdi se čtyřmi baštami,
postavili hranolovou věž u vstupu do hradu a padací most.
Vytesali příkop do skály, který sloužil jako zásobárna
děšťové vody. V 15. století hrad velmi nákladně
přestavovali Pernštejnové, rozšířili hrad o důkladně
opevněné rozsáhlé hospodářské předhradí, kde bylo umístěno
velké množství vojska. Význam Helfštýna se zvýšil
v 16. století, kdy hrozilo napadení Turky. Hrad
vlastnila nějakou dobu i Kateřina z Ludanic. Na
počátku 17. století Bruntálští z Vrbna zbořili
starý hradní palác a vystavěli zde renesanční palác. Jiří
z Vrbna byl evangelík a stavovský politik,
po Bílé Hoře byl popraven a majetek jako
konfiskát získal kardinál František z Ditrichštejna.
Hrad byl velmi poničený během třicetileté války, ale ani
Švédi ho nedobyli. Nějakou dobu zde byla císařská vojska,
pak se ale přestalo s hradem počítat v systému
zemské obrany, zkázu urychlili
Ditrichštejnové
rozsáhlými demoličními pracemi. Zřícenina hradu byla už
v 19. století dost navštěvovaná, ale zajišťovací
práce začaly až v roce 1911. Po druhé světové válce
byl hrad zařazen mezi státní hrady. Byly provedeny další
práce a rozsáhlý archeologický průzkum. V srpnu 2020
byla dokončená nákladná rekonstrukce renesančního hradního
paláce, má skleněné zastřešení, schodiště, můstky a
venkovní ochozy. V paláci jsou umístěny panely
s historii průzkumů, plány staveb a dochované
památky. Ve sklepení je muzeum nádherných kovářských
prací, které byly vytvořeny kováři při každoročních
slavnostech Hefaiston.
Na hradě se nachází Čertova studna, byly
vyhloubená do skály už ve 14. století, může
být až 140 metrů hluboká, ale je zasypaná a uvažuje se o
jejím vyčištění. S nadšenou průvodkyní jsme si hradu
dokonale užili, pomalu jsme scházeli dolů, všude byly
krásné výhledy do krajiny, poseděli jsme si
v restauraci, koupili suvenýry, na parkovišti jsme
udělali společnou fotografii a
pak už jen cesta domů.
Děkuji
všem účastníkům zájezdu, že byli ochotní jet a že jsme
všichni tak dobře zvládli náročný den. Děkuji firmě Dopaz
za perfektní služby.
Za
Nové
sdružení zdravotně postižených v Letovicích Ing.
Jaroslava Konůpková,
foto
Marie
Králová
|